Po vybuchu sepervulkanu, spiciho pres 640 000 let pod Yellowstonskym parkem, byl znicen zivot v okruhu 2 000 km od epicentra. Los Angeles, San Francisko a velka cast vnitrozemi USA byly totalne zdevastovany. Nasledna erupce vulkanu Cumbre Vieja na Kanarskem ostrove La Palma, ktera vyprovokovala mega-tsunami o vysce 650 metrua riticimu se rychlosti 720 km/h, znamenala zkazu vsech mest na vychode USA az do vzdalenosti 20 km od pobrezi. Z byvale svetove mocnosti zbyly pouze trosky. Lidska civilizace se vratila o tisicileti zpatky a novou svetovou mocnosti se stala ...
Ne, nectete recenzi posledniho Hollywoodskeho trhaku. Planeta Zeme pise daleko napinavejsi a zajimavejsi scenare. Kazdy z nas ma v prumeru doprano pouze kolem 30.000 dnu pobytu na Zemi.Cela historie lidske civilizace, vcetne davneho Egypta a Mezopotamie, cita necelych 7.000 let. Neni proto divu, ze o jevech, ktere se vyskytnouna Zemi v prumeru jednou za 10.000 let, resp. jednou za 100.000 let, bud nevime vubec nic anebo, v tom lepsim pripade, mame pouze matnou predstavu. Teprve v poslednim desetileti prisla soucasna veda na stopu dvema takovym vzacnym jevum: supervulkanum a mega-tsunami.
Pod vulkanem si vetsina z nas predstavi cpici kopec s charakteristickym kraterem na jeho vrcholu. Kazdorocne zaznamenaji vedci kolem 50 jejich erupci. Nastesti pro nas, je supervulkan daleko vzacnejsim fenomenem. Posledni erupce supervulkanu se udala pred 74.000 lety na ostrove Sumatra, kde vybuchl supervulkan Toba. Jeho dusledky pro zivot na zemi byly katastroficke. Jeste ve vzdalenosti 2.500 km od vulkanudosahovala vrstva sopecneho popela 35 cm. V dusledku erupce, 10.000 krat silnejsi nez erupce sopky Sv. Heleny, poklesla globalni teplota Zeme o 5 stupnu Celsia, coz v nasi zemepisni sirce predstavuje pokles letnich teploto 15 stupnu Celsia, a to po dobu nekolik let!!! Devastujici ucinky takoveho poklesu teploty na zemedelstvi a zivot v oceanech neni si obtizne predstavit. Odhaduje se, ze lidska rasa byla na pokraji vyhubeni a ze kratce po erupci zilo na cele zemekouli pouze par tisic lidi.
Supervulkan, stejne jako obycejny vulkan, zacina jako sloupec magmy stoupajici k zemskeho povrchu. Na rozdil od obycejneho vulkanu se ale magma, v dusledkuspecifickych podminek podlozi, neprodere az k povrchu. Navenek vypada supervulkan jako nicim vyjimecna prolaklina zemskeho povrchu, zvana caldera, ktera byva, jako v pripade supervulkanu Toba, casto vyplnena jezerem. Supervulkan muze v prubehu nekolika stovek tisicu let vykazovat jenom nepatrnou aktivitu. Pouze obcasna mensi zemetreseni a termalniprameny jsou vzdalenymi signaly toho, ze se pod zemskym povrchem hromadi napeti a pozvolna vzrusta objem magmy, jejiz hustota roste i tim, jak roztavujesousedni horniny. Existence supervulkanuse obvykle potvrdi az z dalkoveho pruzkumu zemskeho povrhu.Tak tomu bylo i v pripade jednoho z nejvetsich znamych supervulkanu, ktery se nachazi pod Yellowstonskym Parkem. O existenci supervulkanu v okoli Yellowstonskeho Parku se spekulovalo jiz nejakou dobu - geologicky pruzkum odhalil tri silne vrstvy sopecneho popela svedcici o pravidelnychsopecnych erupcich jednou za 600.000 let.Teprve v poslednim desetileti se pomoci satelitu zjistila presna poloha caldery a potvrdilo se, ze supervulkan je jeste aktivni. Rozmery teto caldery jsou opravdu impozantni: je dlouha 70 km a siroka 30 km. Magmaticka komora se nachazi prakticky pod celou calderou. Odhaduje se, ze je 40-50 km dlouha, 20 km siroka a kolem 10 km hluboka. Existenci magmaticke komory pod Yellowstonskym parkem dokazuje krome rady seizmickych mereni hlavne to, ze od posledniho geodetickeho mereni v roce 1923 se centrum caldery zvedlo o 740 mm.Neni proto otazkou zda ale pouze kdy dojde k pristi erupci. Bohuzel, soucasna veda nezna presnou odpoved. Protoze se jedna o velice vzacny jev, schazeji data a schazeji modely, ktere by se pro analyzu supervulkanu pouzily. Vime pouze, ze posledni erupce probehla pred 640.000 lety. Pravidelny 600.000 lety cyklus erupci je tedy jiz 40.000 let opozden a pristi erupce muze nastat kazdou chvili ...
Mega-tsunami se vyskytuji na zemskem povrchu o trosku casteji. Posledni z nich se prehnalo svetovymi oceany pred 4.000 lety. Siroke verejnosti zname tsunami je primym dusledkem zemetreseni. Tsunami se muze prenest velkou rychlosti z jedne strany oceanu na druhou a zpusobit velke materialni skody a ztraty na lidskych zivotech. Protoze i pri tom nejsilnejsim zemetreseni neprekroci pokles, resp. vzedmuti zemske kury 10 m, vyska tsunami na sirem mori neni vetsi nez prave onech 10 m. Teprve kdyz se tsunami priblizi k pobrezi, klesajici hloubka vody muze zpusobit vzedmuti vlny do vysky 40-50 m, jako treba v pripade tsunami z 50. let minuleho stoleti na jednom z Havajskych ostrovu. Na rozdil od obycejneho tsunami, tzv. mega-tsunami vznikaji odlisnym mechanizmem. Pricinou jejich vzniku je obrovity sesuv pudy. Ten nastane napriklad kdyz skolabuje do more velka cast sopecneho ostrova (sopecne horniny totiz casto snadno zvetravaji). Tak tomu bylo i v pripade posledniho mega-tsunami, kdy skolabovala cast ostrova Reunion v blizkosti Madagaskaru v Indickem oceanu. Na rozdil od obycejneho tsunami, vyska vlny mega-tsunami neni v principu omezena a muze teoreticky presahnout i jeden kilometer. K nicivemu charakteru mega-tsunami podstanym zpusobem prispiva i delka jeho vlny. Na rozdil od delky vlny nekolika desitek metru, jako u obycejneho tsunami, delka vlny mega-tsunami muze byt az 200 km. To znamena, ze vlna mega-tsunami se po dosazeni pobrezi neroztristi, ale pokracuje nerusene cca jednu svoji vlnovou delku do vnitrozemi. Je docela mozne, ze posledni mega-tsunami je zdrojem biblickeho pribehu o potope.
Nejzhavejsim kandidatem na pristi mega-tsunami je pripadny kolaps casti Kanarskeho ostrova La Palma v okoli vulkanu Cumbre Vieja. Pri jeho posledni erupci v roce 1949 se objevila na jeho jedne strane obrovska trhlina, kdyz se jeho zapadni strana sesula nekolik metru smerem k Atlantickemu oceanu. Vedci jsou zajedno, ze v dusledku nektere z pristich erupci vulkanu Cumbre Vieja se jizni cast ostrova La Palma, odhademo hmote 500 miliard tun, sesune do more. Kdyz k tomu dojde, tak, dle modelu vyvyjenem na ETH v Curychu, vznikne mega-tsunami o delce vlny mezi 30-40 km a s dalsimi parametry z uvodu tohoto clanku. Stejne jako v pripade supervulkanu i tady neni otazkou zda ale kdy k tomu nastane. Erupce vulkanu Cumbre Vieja se opakuji pravidelne zhruba jednou za 200 let. Jestli dojde k sesuvu jiz u pristi erupce anebo teprve behem desate, na to zatim veda nezna odpoved.
Dalsi podrobnosti k uvedenym tematum a dalsim zajimavym objevum posledniho desetileti naleznete na webove strance programu Horizon britske televize BBC. Tyto spickove vedecko-popularni porady jsou vedeny formou interview prednich svetovych odborniku z daneho odboru a byvaji velice hezky graficky zpracovany. Jednotlivy porad trva 50 minut. V internetovem archivu programu Horizon naleznete seznam vsech vysilanych poradu i s jejich transcripty. Z nich, krome supervulkanu a mega-tsunami, doporucuji treba