Ceska Republika a inovace - srovnani poctu patentu udelenych Evropskym patentovym uradem dle zemi puvodu

Svycarsko-Ceska Republika 142:1, neboli jak jsme na tom s patenty


Odrazem prumyslovych inovaci v dane zemi je pocet podanych patentovych prihlasek a pocet udelenych patentu. V Evrope je hlavnim adresatem patentovych prihlasek Evropsky patentovy urad (EPO neboli European Patent Office). Od sveho vzniku v roce 1977 prijal Evropsky patentovy urad kolem 1.6 milionu patentovych prihlasek a udelil priblizne 600.000 patentu. Pouze v roce 2002 zaregistroval 165.000 patentovych prihlasek z celeho sveta a v tomto roce jich ocekava 175.000. Pri zohledneni toho, ze doba od podani prihlasky do udeleni patentu trva bezne kolem 3 let a nekdy i vice, tak vychazi, ze kazda druha patentova prihlaska konci udelenim patentu. Na poctech podanych prihlasek a udelenych patentu se podili v prumeru celou polovinou zeme Evropske Patentove Konvence, jenz zahrnuje 27 zemi, mezi nimi i Ceskou Republiku. Podil USA je 30% a Japonska priblizne 15%. Plne zneni vetsiny patentu a patentovych prihlasek (kazda prihlaska patentu je publikovana po 18 mesicich od data jejiho podani anebo data priority) je volne dostupne v on-line knihovne www.epoline.org, ktera je patrne jednim z nejvetsich svetovych zdroju informaci. Pouze v pripade 3 nejvetsich svetovych uradu zahrnuje pres 17 milionu dokumentu. Stav pocatkem tohoto mesice byl 7.078.867 US, 1.338.478 evropskych a 8.855.470 japonskych publikaci.

Pro nas je zajimave nahlednuti do poctu patentovych prihlasek a poctu udelenych patentu dle jednotlivych zemi. Situaci v roce 2002 pro prihlasene a udelene patenty v Evropskem patentovem urade pro Evropu odrazi tabulka. (Pro vylouceni nedorozumeni, tato tabulka nezahrnuje patenty prihlasene na narodnich patentovych uradech, ktere hledaji patentovou ochranu pouze pro jednu zemi. Typicka prihlaska adresovana Evropskemu patentovemu uradu pozaduje ochranu pro 5 a vice zemi Evropske Patentove Konvence.) Jak ukazuje tabulka, nas podil na celkovem poctu patentu je marginalni. Ve fotbale jak Svycarsko tak i Nizozemi sice cas od casu porazime, v propoctu patentovych prihlasek na obyvatele je ale situace Svycarsko-Ceska Republika 142:1, Nizozemsko-Ceska Republika 76:1. To, ze Svycarsku a Nizozemi patri celni mista dle poctu podanych patentovych prihlasek resp. poctu udelenych patentu neprekvapuje, protoze uvedenym zemim patri i prvni mista v poctu vedeckych publikaci na obyvatele. Nejvetsim Evropskym klientem Evropskeho patentoveho uradu je SRN, ktere v prepoctu poctu patentu na obyvatele je pouze tesne za Nizozemskem. Skandinavske zeme zase vdeci za vysoky pocet patentu zejmena telekomunikacnim gigantum Nokia a Ericsson, ktere v zebricku firem dle poctu podanych patentovych prihlasek uzaviraji prvni petku. V zebricku firem je v roce 2002 poradi Philips, Siemens, Bosch, Nokia, Ericsson a Bayer.

Podane patenty Udelene patenty
EU celkem53.44025.449
USA30.11811.845
SRN 21.039 11.255
Japonsko15.9128.249
Francie 6.853 3.793
Nizozemi 5.054 1.401
UK 4.709 2.134
Svycarsko 3.8821.722
Italie3.3361.613
Svedsko2.5651.096
Finsko1.608528
Belgie 1.328 497
Dansko778 385
Spanelsko603198
Irsko23893
... ... ...
Recko4313
CR3914
Portugalsko2313

Ze zemi Evropske Unie jsme srovnatelni pouze s Reckem a Portugalskem. Na rozdil od nas, tyto zeme nebyly ale nikdy zname jako vyspele prumyslove zeme. Protoze, jako treba Recko, nemame ani kazdorocne cca. 15 miliard EUR (coz je priblizne produkce sedmi mladoboleslavskych Skodovek, anebo tretina naseho hrubeho domaciho produktu) z cestovniho ruchu, prumyslove inovace jsou pro nas jedinym prostredkem, jak se vratit mezi vyspele zeme. Koncici 14. rok nasi ekonomicke "transformace" ale ukazuje, ze od toho cile jsme jeste hodne daleko. Jeste stesti, ze rada zahranicnich firem prenesla cast svych vyrobnich kapacit k nam. K tomu, abychom prestali byt priveskem vyspelych zemi je ale zapotrebi vytvoreni zdraveho podnikatelskeho prostredi a aktivni podporu inovaci koordinovanym usili vlady, podniku, a vedeckych instituci. Bohuzel, doplacime, ze se nepovedlo rychle a efektivne transformovat alespon jednu byvalou vlajkovou lod ceskeho prumuslu, jako byla kdysi CKD a plzenska Skodovka. Dulezitost zachovat alespon jednoho prumysloveho giganta v domacich rukou potvrzujou priklady Philipsu v Nizozemsku, Nokie ve Finsku, Ericssonu ve Svedsku, nebo Samsungu v J. Korei, kde uvedene koncerny uzce spolupracuji s domaci vedeckou a vyzkumni zakladnou a jsou hlavnim tahounem prumyslovych inovaci. O vysoke technologicke urovni techto koncernu svedci i fakt, ze pro velkou cast absolventu PhD studia je kariera v nich daleko lakavejsi nez akademicka draha.


Alexander Moroz

PS: Neoficialni seznam patentu udelenych Evropskym patentovym uradem v letech 2002-2003 aplikantum z Ceske Republiky je k nalezeni zde.


September 8, 2003