Pouze neco pres dva roky nas deli od bilancovani prvniho desetileti nasi ekonomicke transformace. Byla zahajena s cilem prekonat nase zaostavani a navratit nasi zemi mezi ekonomicky vyspele zeme. V jejich prvnich letech nas hruby domaci produkt (HDP) zakonite poklesl, cemuz se nevyhnula zadna z transformujicich se evropskych zemi. Posledni tri roky rustu stacily stezi na to, aby nas HDP dosahl 46 mld US$ a vratil se na svou predlistopadovou uroven. V prepoctu na paritu kupni sily zustava nas HDP na obyvatele pouze polovicni ve srovnani s prumerem zemi OECD. V tomto ohledu jsme tedy ve stejne situaci jako na zacatku transformace.

      Dle udaju Svetove banky, HDP vyspelych zemi rostl v poslednim desetileti 1.6% rocne. Jestlize tento trend bude pokracovat i v pristich letech, budeme potrebovat, aby nas HDP rostl prinejmensim 6.1% rocne, aby (nas HDP na obyvatele) dosahl behem pristich 16 let alespon prumeru zemi OECD. Pritom za dobu Klausovy vlady jsme prirustku HDP pres 6.1% nedosahli ani jednou a ani jsme se teto hodnote nepriblizili. Rekordniho 4.7% prirustku HDP jsme dosahli loni. I kdybychom nas dosavadni rekordni rust 4.7% udrzeli v pristich letech, dosazeni prumeru zemi OECD by nam timto tempem trvalo 24 let. Dokonce i v pripade, ze by v pristich letech HDP vyspelych zemi nerostl vubec, budeme potrebovat 15 let, abychom se jim nasim dosavadnim rekordnim tempem vyrovnali. Predpovedi rustu naseho HDP na letosni rok se ale jiz pohybuji v rozmezi 0-2%, zatimco u USA kolem 4%. Pouze rust minimalne 7.2% rocne zarucuje, aby se nas HDP behem pristich deseti let alespon zdvojnasobil. Takovy rust dosahl jiz jednou nas severni soused Polsko. Dlouhodobe se nad touto hranici pohybuji asijske zeme jako treba Cina (kolem 10% rocne posledni 4 roky), Indie, Indonesie, Thajsko, Jizni Korea, anebo zeme Latinske Ameriky jako Argentina, Chile a Mexico. Duvedem naseho pomaleho rustu je, ze se vlade nepodarilo rozvinout jak nasi tradicni vyrobu, tak ani prilakat k nam prostrednictvem zahranicnich investic vyrobu novou. Od vlady slysime spise, kde je zapotrebi skrtat nez kde vydelat. Pres veskere proslovy o liberalizmu nasi ekonomiky a vzhlizeni se v thatcherismu, zustalo pouze u slov a podnikatelske prostredi u nas je i nadale daleko za svetovym standardem. EIU (The Economist Intelligence Unit) hodnotila podnikatelske prostredi 58 zemi s pouzitim indikatoru jako je trzni potencial, trh a kvalifikace pracovnich sil, infrastruktura, politicka situace, danove prostredi, atd. Neni bez zajimavosti konstatovat, ze zatimco prave Britanie se umistnila na druhem miste, nase zeme nebyla ani mezi prvnimi triceti a pred nami se umistnily zeme jako Chile, Malajsie, Taiwan, Thajsko, Argentina, Indonesie ... Trzni liberalismus neznamena, ze vlada ponecha podniky samy na sebe. V Britanii dostane kazdy zajemce o podnikani kvalifikovanou pomoc prostrednicvim malych podnikatelskych center.

      Odrazem naseho ekonomickeho zivota je i burzovni index, ktery charakterizuje objem obchodu s cennymi papiry a je odrazem ekonomickeho deni v dane zemi. Zatimco v Polsku, Madarsku a Rusku vzrostl loni mezi 80%-140%, u nas je vice mene stejny nez pred dvemy lety. Zatimco na Londynske burze dosahovaly loni obchody pouze na trhu s derivacemi tezko predstavitelne sumy 2 000 mld liber denne, u nas trh s derivacemi jeste ani nezacal, prestoze jiz delsi dobu uspesne funguje v Rusku a Polsku. Pritom derivace patri k nejdulezitejsim financnim produktum, ktere umoznuji jak investorum zvysit zisk, tak i vyrobcum a investicnim fondum pojistit se vuci vykyvum cen. Celkove obchody (prime, blokove a na BCPP) pritom u nas v lepsim dni dosahuji sumu kolem 5 mld korun, coz je neco kolem miliontiny obratu Londynske burzy.

      Fungujici kapitalovy trh pritom neumoznuje podnikum pouze ziskat rychle a relativne levne kapital k jejich expanzi a rozsireni vyroby. Vytvari rovnez silny tlak na jejich rizeni a dosahovani zisku. Ve stredoevropskem regionu patri nase banky relativne k nejvetsim. Spolu s nasi polohou a objemem privatizovaneho kapitalu to predstavovalo slibny potencial na to, abychom se stali regionalnim financnim centrem. Ani v teto oblasti se nas potencial nenaplnuje. Spise smerujeme k tomu, ze prazska burza a nase financni trhy se stanou stejne znamym synonymem jakym je spanelska vesnice. Pritom nas kapitalovy trh je tou oblasti ekonomiky, na jejiz legislativni nedostatky a nepruhlednost poukazoval trh opakovane jiz radu let prostrednictvim nasich i zahranicnich investoru a organizaci, rady zahranicnich bank, tisku a instituci. Presto vlada na tyto pripominky az donedavna nereagovala a neprovedla jeho legislativni napravu. Pripomenme si nechvalne znama slova naseho premiera, ze nezna spinave penize. Pripomenme si, ze jeste loni v clanku nazvanem Neochotny regulator ve zvlastni priloze Financial Times ze dne 26.4.1996 venovane nasi ekonomice V. Rudlovcak, tehdejsi namestek ministra financi, odpovedny za dozor nad kapitalovym trhem, rekl nasledujici: ``Musime nechat na prirozenych silach trhu, aby vyresily to co se tady (pozn.aut.: na nasich financnich trzich) deje." ... ``Proc bych mel omezovat aktivity velkych investoru a soucasne chranit male akcionare. Kdyz to udelam, tak jednoduse zastavim cely tento proces (pozn. aut.: tzv. konsolidace trhu) a mali akcionari skonci jeste hure, kdyz se konsolidace zastavi anebo spomali." Kdyz byl V. Rudlovcak letos 10.4. nucen odstoupit, jak premier jakoz i tehdejsi ministr financi mu vyslovili plnou podporu s jedinou vytkou, ze neumel zachazet se sdelovacimi prostredky... Muze se pak nekdo podivovat nad tim, ze nasi vladu zaskocilo vytunelovani a kolaps nekolika nasich strednich bank, ze pres vyhlaseni vladniho balicku zustava Komise pro cenne papiry a privatizace alespon jedne nase velke banky zatim v nedohlednu?

      Velkou pozornost tisku a sdelovacich prostredku u nas zaujala hospodarska kriminalita. Je to vazny problem, ktery nas prisel v lonskem roce na 19,4 miliard korun (t.j. kolem 0.7 mld US$). Daleko vetsi ztraty ale zaznamenavame pasivitou a neschopnosti nasi vlady na domacich i zahranicnich trzich, kterou prichazime kazdorocne o hodnoty radove presahujici ctvrinu naseho rocniho HDP. Jedna se o skutecnosti, ktere zustavaji casto bud z neznalosti anebo umyslne zatajovany. Prestoze se o nich moc nemluvi, jejich dopad na nas kazdodenni zivot je o to vetsi. Malokdy slysime kritiku toho, ze vlada neprosazuje aktivni investicni politiku, anebo ze nepodporuje export sluzeb. Pritom jsou to prave sluzby, kde jsou nasimi nejvetsimi rezervami a ktere jsou soucasne vladou podcenovany. V rozvinutych zemich se sluzby podileji rozhodujici merou na tvorbe HDP. Napr. ve V. Britanii pouze financni sektor generuje 19.1% HDP. Export sluzeb, ktery zahrnuje dopravu, transport vyrobku, telekomunikace, finacni, pocitacove a informacni sluzby, poradenstvi, licencni poplatky predstavoval v roce 1995 celosvetove 1.2 bilionu US$. Pouze Nizozemsku prinesl v uvedenem roce 50 mld US$ (t.j. vice nez nas rocni HDP), Belgii a Lucembursku 38 mld US$ a mestskym statum Hong-Kongu a Singapuru 38 mld US$ resp. 28 mld US$ (udaje WTO pro rok 1995).

      Typickym prikladem nerozvinutosti nasich sluzeb je turistika, prestoze se vlada snazi tvrdit opak. Pres relativne velky pocet turistu (40 mil v uplynulem roce), prinos turistiky pro nasi zemi zdaleka neodpovida jejimu potencialu. Zatimco u naseho severniho souseda Polska dosahly prijmy z cestovni ruchu (prijmy od zahranicnich minus vydaje domacich turistu v zahranici) hranice 7 mld US$, nase prijmy z cestovniho ruchu v poslednich letech stagnuji kolem 1 mld US$. Stoji za pripomenti, ze onech 6 mld US$, o kterych je zisk Polska z cestovniho ruchu vetsi, je vice nez propad naseho celkoveho zahranicniho obchodu za uplynuly rok.

      Turistika pritom stale zustava na okraji zajmu nasi vlady. Pritom o velikosti trhu cestovniho ruchu at treba svedci skutecnost, ze pouze nemecti turiste utrati kazdym rokem castku srovnatelnou s nasim rocnim HDP. O tom, ze v turistice jde o velke penize svedci i srovnani s obratem mladoboleslavke Skody, naseho druheho nejvetsiho podniku, ktery cinil necelych 1.7 mld US$ v roce 1995. Nas nejvetsi podnik CEZ mel ve stejnem roce obrat 1.92 mld US$. Misto toho, aby vlada zastirala svoji necinnost slovy uspokojeni nad nasim ziskem, mela by se spise zamyslet, kde jsou nase rezervy, kterych rozhodne neni malo. Stacilo, kdyby kazdy nas navstevnik utratil pouze o 25 US$ vice, aby se nase prijmy z turistiky zdvojnasobily. Argumenty, ze prijmy Polska z turistiky jsou vetsi proto, ze je to vetsi zeme, neobstoji. Daleko mensi mestske staty Hong-Kongu a Singapuru, ktere na rozdil od Prahy nejsou zapsany ani v seznamu UNESCO, mely v minulem roce prijmy z turistiky, a to i bez zapocteni prijmu z letecke dopravy, presahujici 10 mld US$.

      Udrzeni makroekonomicke stability v prubehu transformace bylo rozhodne velice pozitivnim vysledkem nasi vlady. Z dosavadni bilance nasi transformace je ale patrne, ze nas ekonomicky rust jeste nenastartoval a transformace je nekde v puli cesty. Nase rezervy stale zustavaji pouze rezervami. O zasadnim obratu nesvedci ani nedavny vladni balicek, ktery spise resi otazku kde skrtat a usetrit nez kde vydelat. Neobsahuje ani podstatne zmeny, ktere jsou nezbytne pro nastratovani naseho rustu. Mnoho se mohlo zmenit, kdyby vlada misto poucovani pouze pozorneji naslouchala hlasum z domova i zahranici. Vymlouvat se v dnesni dobe na jedinecnost nasi ekonomiky spise svedci o tom, ze se neudelalo dost, abychom se stali zemi s normalne fungujici ekonomikou.

      Zbyva pouze neco malo pres dva roky do bilancovani prvniho desetileti nasi transformace. Zkusenosti vyspelych zemi jsou nam k dipozici. Ty jiz cestu k ekonomickemu rozvoji vyslapaly pred nami. Staci je pouze vzit a poucit se. At jedina predpoved, ktera se naplni, nebude Klausuv predvolebni slib, ze kazdy z nas bude do roku 2000 vydelavat dvakrat tolik - v devalvovane korune.

(Nezkracena verze prispevku, ktery vysel ve zkracene verzi v Mlade Fronte Dnes, 6.8.1997, str. 10)

Alexander Moroz